Sex Atlas, Marteen, Aaa, Porno freefoto, Porno Seznam, Sexyweb, Euro, Erotika, Abeceda Sexu, Osobnosti, Zadečky, Seznámení
Ne nadarmo začíná rakouská národní hymna slovy "Země hor". Podle ankety je pro 86 procent obyvatel alpské republiky její hornatá krajina hlavním důvodem pro pocit národní hrdosti."Rakušané si velmi hýčkají představu houževnatého horského národa a jsou hrdí na to, že dali světu nejlepší horolezce a lyžaře," komentoval výsledky sondáže sociolog Roland Girtler.Druhým nejčastějším důvodem rakouského patriotismu je hudba, kterou mezi hlavními zdroji národní hrdosti jmenovalo 59 procent dotázaných. Následuje rakouská kuchyně (56 procent), dějiny země (54 procent), umělecké bohatství a zdravotnictví (shodně 52 procent). Rakouské zdravotnictví je podle mnoha kritérií nejvyspělejší na světě.Rakušané jsou čtvrtým nejhrdějším národem na světě ve vztahu ke své zemi. Podle střediska pro výzkum veřejného mínění Chicagské univerzity jsou na svou zemi hrdější než Rakušané už jen obyvatelé Venezuely, Spojených států a Austrálie.Přednímu postavení hudby mezi národními chloubami našich jižních sousedů odpovídá také umístění božského Amadea Mozarta v čele žebříčku 25 nejvýznamnějších Rakušanů. Mozarta jmenovalo mezi nejvýznamnějšími osobnostmi rakouské historie 45 procent respondentů. O pět procent pozadu zůstala na druhém místě císařovna Marie Terezie.Do pětadvacítky nejvýznamnějších Rakušanů se dostal také například zakladatel psychoanalýzy a rodák z moravského Příboru Sigmund Freud (s 20 procenty šestá příčka), císařský pár Alžběta (Sisi) a František Josef II. (po 13 procentech hlasů), herečka a představitelka filmové Sisi Romy Schneiderová, malíři Egon Schiele a Gustav Klimt, americký režisér (například slavná komedie Někdo to rád horké) a rakouský rodák Billy Wilder, dramatik Thomas Bernhard, ale také německý hudební skladatel Ludwig van Beethoven nebo vynálezce lodního šroubu, chrudimský rodák Josef Ressel.V žebříčku jsou zastoupeny ještě další dvě historické osobnosti narozené na území dnešní České republiky: čtvrtou příčku obsadil první prezident poválečného Rakouska Karl Renner, rodák z Dolních Dunajovic, a břitký novinář a esejista Karl Kraus, jenž se narodil v Jičíně.