Celebrity článek - Na jižním pólu Měsíce zřejmě nejsou zásoby vody

Vědci měli k dispozici dosud nejdetailnější snímky Shackletonova a Shoemakerova kráteru, které leží na jižní straně Měsíce. Už v 60. letech minulého století vznikly teorie, že právě v těchto kráterech, do nichž neproniká sluneční světlo, mohou být vrstvy ledu podobné pozemským ledovcům. Sondy vyslané to této oblasti potvrdily výskyt vodíku, což naznačovalo možnou existenci vody. Přímý důkaz však zatím scházel.Američtí astronomové, kteří své závěry uveřejnili v aktuálním vydání odborného magazínu Nature, jsou přesvědčeni, že odrazy radiolokačního signálu z této oblasti, dosud považované za možnou ledovou vrstvu, mohou pocházet od nerovné půdy nebo sutě. Podle agentury DPA z toho vyvozují, je-li na Měsíci nějaká voda ve zmrzlém stavu, vyskytuje se pouze v malých rozdrobených zrníčkách a ne v souvislých vrstvách.Výskyt vody na Měsíci má klíčový význam pro lety lidské posádky, případně pro jeho osídlování. Vedle zdroje pitné vody by z ní astronauti mohli rozkladem získávat vodík pro pohon raket a kyslík potřebný pro dýchání. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) proto připravuje v roce 2008 vypálení sond do dva kilometry hlubokého Shackletonova kráteru z družice Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO). Z mračna rozvířeného prachu a hornin chce následně infračervenou kamerou a spektrometry analyzovat jejich chemické složení a případný výskyt vody.Pokud by měření LRO vyvrátilo názor týmu profesora Campbella, vzrostla by šance na vybudování stálé měsíční základny plánované NASA. Spojené státy už ohlásily, že chtějí znovu vyslat člověka na Měsíc ještě před koncem druhé dekády 21. století, a pak pokračovat na Mars. Konkurovat jim hodlá Čína, jejíž lunární program počítá s přistáním "tchajkonautů" na Měsíci v roce 2024.Lidská noha naposledy na Měsíci stanula v roce 1972, kdy zde přistála americká loď Apollo 17.