Celebrity článek - Vysazování stromů prý vytváří pouště

Kontroverzní závěry, vycházející ze zjištění vodních a lesních expertů, mohou milovníkům stromů i řadě ochránců životního prostředí přijít jako kacířské. "Jde o běžné, avšak špatné pohledy na vodní management," tvrdí zpráva o vysazování lesů s cílem zachytávat vláhu. Podle dokumentu se tímto způsobem ročně na světě promrhají desítky milionů liber, výsledkem jsou však prázdnící se zásobárny vody a vysychající půda

Zpráva je založena na čtyřletém studiu v rámci Lesnického výzkumného programu, který financoval i britský kabinet.

Dokument připouští, že na některých místech vysazování lesů kvůli zachycování vody dobře funguje. Stromy zachycují vlhkost ze vzduchu a pomáhají zpevňovat půdu, čímž brání povodním, udržují vodu a vyživují půdu. Avšak na některých jiných místech naopak stromy vysávají vlhkost ze země a vypařují ji skrze listy, čímž se snižují hladiny řek, snižuje hladina a dochází i k vytváření pouští.

Podle hlavního autora práce Johna Palmera z Greenwichské univerzity v Londýně se to stává zejména v případech, kdy jsou stromy vysazovány k ochraně zásob vody. Často, říká expert, "projekty, které mají za cíl zlepšit vodní podmínky v rozvojových zemích, mohou být plýtváním obrovských sum peněz".

Panama v současné době usiluje o stovky milionů dolarů od Světové banky pro vysazování stromů, od čehož si slibuje, že to povede ke zvýšení hladiny v řekách zásobujících vodou Panamský kanál. Palmer však tvrdí, že pro takovýto plán neexistuje žádný vědecký důkaz.

Ne všichni experti však se závěry kontroverzní zprávy souhlasí. Hydrolog Tropického výzkumného ústavu v Panamě zalesňování podél kanálu podporuje. Možná sice může vést ke snížení intenzity toků, avšak zajistí stabilnější přítok vody, uvedl.

"Netvrdíme, že lesy... nemají důležitou roli v ekosystémech," tvrdí Ian Calder z univerzity v Newcastlu a jeden z autorů zprávy. "Snažíme-li se však zacházet efektivně s vodními zdroji, prosté tvrzení, že více stromů je vždy lepší, je špatnou politikou."

Studie ukazují, že například v indických státech Himáčalpradéš a Madhjapradéš poté, co byla zalesněna pole, čímž měla být zajištěna voda pro nádrže, se voda v zemi snížila o 16 a 26 procent.

V Jihoafrické republice zase rozšiřování cizokrajných jehličnanů a eukalyptových stromů napříč zemí snížilo průtok vody v tamních řekách asi o tři procenta. Země nyní zaměstnává na 40.000 lidí, kteří tyto zahraniční stromy mají porazit; majitelé plantáží jsou zase zdaňováni za hydrologické škody.